Obvodní hospodářská komora v Praze 5

Návrh zákona o bezpečnostní činnosti je kompromisem

 

Praha, 11. prosince 2015 – Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR dnes by dnes měla v prvém čtení projednat vládní návrh dlouho připravovaného zákona o bezpečnostní činnosti. Jedná se o návrh zákona, který definuje soukromou bezpečnostní činnost, upravuje podmínky jejího výkonu, podmínky výkonu bezpečnostní činnosti pro vlastní potřebu a působnost Ministerstva vnitra ČR a dalších orgánů v této věci. Připravený návrh zákona je v této chvíli kompromisem - podporuje dodavatele kvalitních služeb, avšak například nerozšiřuje prostor pro spolupráci soukromého a veřejného sektoru, nenabízí podmínky pro nové služby či větší zapojení profesních sdružení Hospodářské komory ČR.

Na přípravě zákona se od samého začátku podílela jak odborná veřejnost, tak i podnikatelé z oboru bezpečnostních služeb, a to prostřednictvím živnostenských společenstev začleněných v Hospodářské komoře ČR. Soukromé bezpečnostní činnosti se podstatně liší od jiných forem koncesovaného podnikání. Je to především možnost zasahování do právních poměrů třetích osob při ostraze osob a majetku, při činnosti soukromých detektivů i při instalaci technologií.  Odborná veřejnost i seriozní podnikatelé se shodují, že chtějí právní rámec oboru řešit, chtějí zlepšit pověst a vztah k veřejnosti a chtějí odstranit současný stav obcházení koncesovaných živností jinými živnostenskými oprávněními – tzv. šedou zónu. Chtějí oddělit profesionální a eticky „naladěné“ firmy od těch druhých. A licenční řízení je cesta, byť za cenu regulace a určité zátěže pro podnikatele i stát. Podle návrhu zákona bude soukromou bezpečnostní činnost moci vykonávat pouze ten, kdo je držitelem licence vydané Ministerstvem vnitra ČR.

Připravený návrh zákona je však v této chvíli kompromisem. Z původně navržené jednoznačně represivní normy vznikl materiál, který podporuje dodavatele kvalitních služeb, avšak neřeší některé náměty z podnikatelského prostředí. Například nerozšiřuje prostor pro spolupráci soukromého a veřejného sektoru, nenabízí podmínky pro nové služby, či větší zapojení profesních sdružení Hospodářské komory ČR. S odstupem několika let od nabytí jeho účinnosti jej bude určitě potřeba, na základě získaných poznatků, novelizovat. Jestliže stát chce spořit i v oblasti bezpečnosti, poroste úloha soukromých bezpečnostních služeb a k tomu je potřeba vytvořit „rozumný“ právní základ. A ten by mohl vzniknout.